Oldřich Jelínek

Narodil se v Košicích, ale od roku 1938 žil v Praze, v letech 1981 – 2020 v Mnichově. V roce 1949 přijat na VŠ UMPRUM do ateliéru Františka Tichého, který však následně musel ze školy odejít. Ve studiích pokračoval u prof. Antonína Pelce (1949 – 52) a následně na AVU (1952 – 55). Samostatně vystavuje od roku 1959. Věnoval se grafice, ilustraci, kreslenému filmu, kresleným seriálům, reklamě, kresbě i malbě. Spolupracoval s řadou časopisů – Pionýr, Ohníček, ABC, Sedmička, Čtyřlístek, Dikobraz, Světová literatura, 100 + 1 zajímavostí, Plamen, … Získal řadu ocenění, např. 1. cenu za grafiku ve Skopje (1968), Nejkrásnější kniha roku – Praha (1975), Premio Grafica Bologna (1975), … Dílo Oldřicha Jelínka zahrnuje nostalgické vzpomínky na stará auta, motocykly, vzducholodě, portréty oblíbených osobností (P. Picasso, S. Beckett, S. Freud, F. Kafka,…), jazz, tanec či nejrůznější variace atraktivních krásek, Dona Quijota i Čekání na Godota.